Malenovický hokejbal na turnaji zastupoval letošní vicemistr tým Riverman a turnajový nováček tým HK Otrokovice. V následujícím článku se budeme hlavně věnovat cestě turnajem těchto dvou celků.
Turnaj byl naplánován na tři dny, přičemž první a druhý den (pátek, sobota) se hrály zápasy ve skupinách a v neděli, tedy poslední den turnaje se bojovalo o konečné umístění. Zápasy se hrály 2×10 minut a to z časových důvodů.
Pátek
V tento den měl tým HK Otrokovice volno a proto se rozhodl na turnaj odcestovat až v sobotu ráno. Naopak tým Riverman měl na páteční podvečer naplánovaný zápas s Dubinou Pardubice. Po jasném průběhu tým Riverman zvítězil 3:0. „Soupeř nic moc, ale byli jsme unaveni z baga, které jsme hráli před zápasem“ okomentoval zápas Michal Černý.
Páteční noc si nikdo z týmu HKO nemůže pamatovat, neboť jsme se ještě spokojeně připravovali v peřinách domova. Proto musí postačit pár postřehů opět od Michala Černého.
„Na zážitky byla nejlepší asi noc z pátku na sobotu. Útrata týmu byla kolem 10 tis u výčepu, kde nejdražší věc byl asi rum za 25 korun. To mluví za vše. Jeden náš hráč byl znechucen opíjením svého týmu a protestně usnul o půlnoci na chodníku mezi výčepem a záchodem, druhý den se odmítal vzbudit a třetí den hrát. Na konci turnaje zabavil část výhry v podobě 2 litrů vína a od té doby ho už nikdo neviděl.“
Sobota
V sobotu ráno se do Svitav vydal i tým HKO. Cesta ubíhala v poklidu a za necelé dvě hodiny jsme byli na místě. Ne všechny páteční posádky týmu Riverman zvolily stejnou cestu a proto přes Blansko cestovaly do Svitav i 4! hodiny. Ale zpět k týmu HKO.
První okamžiky na svitavském hřišti byly rozporuplné, za všechny je zhodnotil Radek Penner.
„Jedním slovem strašné co jsem viděl. Připadal jsem si jako na bitevním poli, které převálcovali nájezdníci z Mongolské lidové republiky, hustý bílý poválečný dým se strašným zápachem podobajícímu se zápachu z výrobny na želatinu pro výrobu skvělých gumových medvídku, par lidských krkavců, co odkrajovali nějakou hmotu z blíže neidentifikovatelného savce nad ohněm a další skupinka těchto ohavů popíjející, podle jejich výrazu, nějaký skvělý mok, který měl na povrchu pěnu podobající se pěně z cukrové kampaně na řece Moravě, jenž byla jemně zabarvena do metalické barvy. I po těchto prvopočátečních rozpacích jsme si řekli že vydržíme jako ti čeští soudruzi, kteří byli zakaleni v CCCP a šli jsme se ubytovat na planinu poblíž dvou železných pásů, které vedli ve žlabu. Našli jsme si parádní místo na rozdělání našeho stanového městečka, ihned za brankou ( tak populární místo na Zlínskem zimáku, kde je parádní bufet za zádama ). Při rozdělávání stanu jsme zjistili, že vedle nás stoji šapitó cirkusu Rivermen. Však také jsme nemuseli dlouho čekat na nějaké to číslo. Namátkou jeden člen Riverman, který chodil s mřížkou před hlavou a tvrdil nám, že je pes a že byl zavřený celou noc v autě a že si to ten jeho páníček ( principál ) odsere. I přes veškeré rozptýlení, co nám připravovali kluci z cirkusu Rivermen se nám podařilo stanové městečko postavit ( i když pár tupců se v týmu HKO při stavbě stanu projevilo ).“
Po postavení stanu a shlédnutí úvodního sobotního zápasu jsme nastoupili na hřiště proti jednomu z místních týmu a to Indiens 1876. Úvod zápasu byl jak z říše snů, kdy během dvou střídání jsme dokázali spálit čtyři gólové šance. Poté se utkání uklidnilo, ale stále tým HKO měl převahu. Bohužel ji nedokázal přetavit v gól a tak se potvrdilo otřepané nedáš dostaneš. Vše se událo v přesilovce HKO, kdy posila z týmu Riverman rozehrála akci tak nešťastně, že se k míčku dostal hráč soupeře a po nastřelení tyče přišla dorážka, končící až v síti. Tento moment měl negativní dopad na celý tým. Už jsme si nedokázali vytvořit pořádnou šanci a ještě jsme po špatně zahraném bully inkasovali. Zápas jsme tedy prohráli 2:0. Bohužel to byl zápas, který jsme byli lepší a výhru jsme darovali soupeři.
Po našem nepovedeném vystoupení následovalo stejně nepovedené vystoupení týmu Riverman, který prohrál s týmem Starý Poddvorov 2:0. Hlavním důvodem prohry byl zbytkový alkohol a také jistota postupu ze skupiny, jak potvrdili samotní hráči.
Poté následovala pro tým Riverman pauza končící v pět hodin odpoledne, kdy bylo naplánováno čtvrtfinále. Tým HKO měl program pestřejší. V 11 hodin se odehrál další zápas z naší skupiny a tak jsme byli zvědaví na našeho příštího soupeře. Po prvních třech minutách nám bylo jasné do jaké šlamastiky jsme se naší prohrou dostali. Tým s názvem Team Offside byl složen z hráčů Hradeckého extraligového týmu jeho Btýmu. Není tedy divu, že zápas vyhrál jednoznačně 5:1. Díky tomuto výsledku jsme věděli, že v dalším zápase musíme vyhrát minimálně o dvě branky, což byl s naší koncovkou nadlidský výkon. Po tomto zjištění jsme se odjeli uklidnit na oběd do města.
K naší smůle jsme byli ve Svitavách poprvé a tak jsme neuváženě zvolili ne zrovna šťastnou restauraci. „ Po pár minutách jsme našli nádherný stylový bufet. Ale opět nastala situace, která nám vyrazila dech, aspoň mě osobně ano. Pěkně jsme se usadili a obdivovali nádheru tohoto stylového bufetu. Během našeho obdivování přikráčel pan číšník a ptal se náš jestli budeme jíst. Samozřejmě jsme jednohlasně odpověděli hrdě ano, ve stylu HKO, ale to jsme ještě netušili, co z něj vypadne za svitavské hovno. Pan číšník řekl: Pánové, pokud budete jíst, tak by bylo dobré kdyby jste si objednali všichni stejné jídlo, abychom na něj nečekali, neboť mají jen jednoho kuchaře. Přitom byla hospoda prázdná. V tu ránu mě zalil studený pot po celém těle, jako bych sledoval horor Alfreda Hitchcocka. Ale naštěstí vyhrál zdravý rozum a ustáli jsme to a objednali si každý jídlo tak, abychom se nekopírovali.“ bohužel takto vypadala kultura svitavské restaurace, kterou nám popsal Radek Penner. Také zde se ukázal jeden člen týmu HKO, který pravidelně jí jiné jídlo, než si objedná. Ten samý člověk tuto svou raritu zopakoval i večer.
----- článek má (bude mít) možná pokračování -----
| Strana: | 1 | Zobrazené záznamy: | 1 - 2 z 2 | , Stránkovat po: |